ETS2: víme, co chceme měřit a čeho dosáhnout?

Energie
Veřejná politika
Výnosy z ETS2 by měly jít do větší energetické soběstačnosti a Evropa i Česko by měly uvolnit regulace, které výrobky zdražují.
Publikováno

29. 10. 2026

Od roku 2028 začne Evropská unie zpoplatňovat emise CO₂ z vytápění budov a z pohonných hmot. Nový systém emisních povolenek ETS2 měl startovat už v roce 2027, EU ho ale letos o rok odložila1 a Česko s Itálií teď prosazují jeho pozastavení2. Pokud ETS2 začne platit, získá stát z prodeje povolenek nové příjmy, které musí použít na klimatická a sociální opatření3. Než rozhodneme, co s nimi, měli bychom mít jasno ve dvou věcech: čeho chceme dosáhnout a podle čeho poznáme, že se to povedlo.

Evropa platí víc a reguluje víc

Snižovat emise CO₂ je obecně rozumný cíl. Evropa na této cestě ale není sama a měla by pozorně sledovat, jak ji vidí její hlavní rivalové. Spojené státy od ledna 2026 nejsou součástí Pařížské dohody4 a americká vláda vyhlásila „národní energetickou nouzi“, aby rozšířila domácí těžbu a výrobu energie včetně ropy a zemního plynu5. Čína sice rozšířila svůj trh s povolenkami na ocel, cement a hliník, zatím ale reguluje jen emise na jednotku výroby, ne jejich celkové množství. Pevné stropy chce zavádět postupně od roku 20276.

Evropské firmy přitom za energii platí mnohem víc než jejich konkurenti. Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti z roku 2024 uvádí, že firmy v EU platí za elektřinu dvakrát až třikrát víc než v USA a za zemní plyn čtyřikrát až pětkrát víc. Za hlavní příčinu označuje nedostatek vlastních přírodních zdrojů, ale také vady společného trhu s energií a vysoké daně. A varuje, že pokud Evropa své politiky nesladí, hrozí, že dekarbonizace půjde proti konkurenceschopnosti a růstu7.

Druhým problémem je regulace. Podle téže zprávy ji více než 60 % firem v EU považuje za překážku investic a 55 % malých a středních podniků označuje regulatorní překážky a administrativu za svůj největší problém8. V letech 2019 až 2024 přijala EU zhruba 13 tisíc aktů, zatímco v USA vzniklo na federální úrovni asi 3 500 zákonů a 2 000 rezolucí9. Draghi zároveň upozorňuje, že EU nemá společnou metodiku, jak náklady regulace měřit10. Spolehlivé souhrnné číslo o tom, o kolik regulace zdražuje evropské výrobky, proto chybí. Dílčí odhady ano: podle studie pro Evropskou komisi stála legislativa EU z let 2004 až 2014 chemický průmysl zhruba 12 % jeho přidané hodnoty a až 30 % hrubého provozního přebytku, tedy přibližně zisku11. Sama Komise si dala za cíl snížit opakované administrativní náklady firem do roku 2029 o 37,5 miliardy eur ročně12.

Část problému je ale doma. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová letos v říjnu navrhla „pakt proti nadměrné regulaci“: členské státy by měly ukázat, které povinnosti pocházejí z práva EU a které si přidaly samy13. U nových zákonů se Česko zlepšilo. Od roku 2016 platí vládní metodika, podle níž se směrnice přebírají v minimální podobě a každé přitvrzení je třeba zdůvodnit. Neodůvodněné přitvrzování z nových zákonů od té doby téměř zmizelo14. Zůstává ale ve starších předpisech, v poslaneckých pozměňovacích návrzích a v praxi15. Například při prodeji nebo pronájmu budovy postavené a naposledy větší měrou upravené před rokem 1947 se průkaz energetické náročnosti nemusí pořizovat, pokud se na tom obě strany písemně dohodnou16. Podle analýzy AMO ale média a firmy zpracovávající posudky takové výjimky často zamlčují17. Výjimky, které lidem ušetří administrativu, jsou správné; lidé se o nich však musí dozvědět. Administrativa podle Hospodářské komory stojí české podnikatele zhruba 72 miliard korun ročně a vláda ji chce do roku 2029 snížit o pětinu18.

Zároveň platí, že vlastních fosilních zdrojů má Evropa málo19. V roce 2024 dovezla 57 % energie, kterou měla k dispozici, a dvě třetiny dovozu tvořila ropa a ropné produkty20. Snižovat závislost na dovozu fosilních paliv je proto správné i bez ohledu na klima.

Co ukazatele uvidí a co ne

Pravidla pro peníze z ETS2 mají dvě části. Výnos z části povolenek jde do Sociálního klimatického fondu, který má na roky 2026 až 2032 k dispozici nejvýše 65 miliard eur21; Česko z něj může získat až 50 miliard korun22. Stát k tomu musí přidat nejméně 25 % nákladů svého Sociálního klimatického plánu23. Na dočasnou přímou podporu příjmů domácností smí jít nejvýše 37,5 % těchto nákladů, většina tedy musí jít do opatření s trvalým účinkem, jako jsou renovace budov, čisté vytápění nebo bezemisní doprava24. Zbývající výnosy z ETS2 si stát ponechá a musí je použít na klimatické účely, přednostně s ohledem na sociální dopady25. Komise přitom peníze z fondu vyplácí, jen pokud stát plní cíle svého plánu, a mezi nimi musí být i snížení počtu domácností v energetické chudobě26.

Dopady ETS2 na české domácnosti jsme spočítali v modelu, který propojuje dvě úrovně. Makroekonomický model E3ME počítá, jak ETS2 změní ceny a příjmy v celé ekonomice, a dynamická mikrosimulace DASMOD tyto změny promítá do rozpočtů 3 233 domácností z výběrových šetření, které zastupují 4,62 milionu českých domácností. Na rozdíl od statických odhadů, které vyšší ceny jen přepočítají na dnešní spotřebu, domácnosti v modelu na změny cen a příjmů reagují tak, jak to ukazují data o jejich výdajích. Model sleduje i jejich úspory a dluhy, takže zachytí, jak se renovace financuje, a u každého výsledku uvádíme, jak přesně ho data dokážou změřit27. Hlavní zjištění zní: to, co ukazatele energetické chudoby zaznamenají, závisí na jejich konstrukci stejně jako na samotné politice28.

V našem scénáři zaplatí průměrná česká domácnost v roce 2032 kvůli ETS2 za energie o 218 eur ročně víc, tedy 0,73 % čistého příjmu. Nejvíc to zasáhne domácnosti, které topí plynem, a osaměle žijící důchodce29. Porovnali jsme, co se stane, když stejných 745 milionů eur v letech 2028 až 2032 půjde na zateplení a tepelná čerpadla, a pro srovnání i na přímé platby domácnostem30. Přímá platba lidem uleví, ale ukazatel, který vysoké náklady na energie posuzuje podle výše výdajů, si část peněz utracenou za teplo vyloží jako zhoršení, a 87 % úlevy v něm tak zmizí31. Oficiální ukazatele se pohnou jen o zlomky procentního bodu32. Zateplení a tepelná čerpadla snižují energetickou chudobu měřenou ukazateli, které kombinují nízký příjem a vysoké náklady, o 7,1 až 10,5 % a ještě tři roky po skončení programu je pokles nejméně 5,4 %33.

Výsledek ovlivňuje i to, jak se renovace zaplatí. Ukazatel, který vedle příjmu a nákladů sleduje i úspory domácnosti, zaznamená, zda domácnost zaplatila spoluúčast z úspor, nebo z půjčky. Když sáhne do úspor, ukazatel to vyhodnotí jako zhoršení: u tepelného čerpadla tak úbytek úspor smaže 36 % zlepšení, které přinesly nižší účty. Uspořená část přímé platby se v něm naopak projeví jako úleva34. Stejná renovace tak může vyjít lépe nebo hůř jen podle toho, jak byla zaplacena. Cíle a pravidla měření je proto potřeba stanovit dřív, než peníze začnou proudit, a místo jednoho čísla sledovat několik ukazatelů, každý i s jeho přesností35.

Výnosy z ETS2 do odolnosti ekonomiky

Výnosy, které si stát z ETS2 ponechá, smí už dnes jít mimo jiné na obnovitelné zdroje, přenosové sítě a další technologie přispívající k přechodu na bezpečnou a udržitelnou nízkouhlíkovou ekonomiku36. Jaderné zdroje tato ustanovení výslovně nezmiňují. Výnosy ze stávajícího systému povolenek pro průmysl a energetiku, ETS1, jdou od letošního roku převážně do Státního fondu životního prostředí. Podle ministerstva mají financovat například nové obnovitelné zdroje, modernizaci tepláren, úspory energie v podnicích a budovách i podporu domácností s nižšími a středními příjmy37. Stejnou logiku bych uplatnil i u ETS2, a to odvážněji. Většina peněz z povolenek by měla posilovat odolnost ekonomiky jako celku, tedy financovat vlastní zdroje energie, jaderné i obnovitelné, a sítě, které je propojí. Menší část by měla jít na cílenou pomoc domácnostem, které ETS2 zasáhne nejvíc. S oběma druhy zdrojů s nízkými provozními náklady počítá i Draghiho zpráva38.

Že se to dá dělat ve velkém, ukazuje Čína, která do obnovitelných zdrojů investuje masivně. Jen v roce 2025 v ní podle Mezinárodní energetické agentury přibylo téměř 500 gigawattů obnovitelných zdrojů, přes 60 % celosvětového přírůstku, z toho téměř 370 GW solárních a 117 GW větrných elektráren39.

Takové investice jsou drahé. Za dva nové bloky v Dukovanech zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun v současných cenách40. Stavbu má pokrýt státní půjčka, kterou Evropská komise odhaduje na 23 až 30 miliard eur a od prosince 2025 ji podrobně prověřuje41. Ministr průmyslu Karel Havlíček letos v srpnu připustil, že s cenou peněz vyjdou oba bloky na 600 až 700 miliard korun42.

Jaký mix dává smysl

Ideální mix by podle mě měl uvolnit regulace, které výrobky zbytečně zdražují, v Bruselu i doma. Stát by měl sloužit občanům a firmám, nikoli naopak: pokud potřebuje určité údaje, měl by si je opatřit sám, a nepřenášet tuto povinnost na domácnosti a podniky. Zároveň je potřeba trvale snižovat závislost na dovozu fosilních paliv. Výnosy z ETS2 by měly jít hlavně do vlastních zdrojů energie a infrastruktury. Domácnosti, které ETS2 zasáhne nejvíc, potřebují cílenou pomoc, nejlépe takovou, která jim natrvalo sníží účty.

A odpověď na otázku z úvodu? Dosáhnout bychom měli větší soběstačnosti v energetických zdrojích. A že se to povedlo, poznáme podle toho, že se výkyvy cen na světových burzách promítnou do účtů domácností jen velmi málo.

Poznámky pod čarou

  1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/667 ze dne 11. března 2026 (klimatický cíl Unie pro rok 2040), čl. 2: start ETS2 odložen na rok 2028.↩︎

  2. Quantum Commodity Intelligence: Czechia, Italy take lead in renewed push to suspend EU ETS2, říjen 2026.↩︎

  3. Směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice (EU) 2023/959, čl. 30d odst. 6 (přijaté znění, PE-CONS 9/23, s. 189–190): „Member States shall use their revenues or the equivalent in financial value of those revenues for one or more of the purposes referred to in Article 10(3) of this Directive, giving priority to activities that can contribute to addressing social aspects of the emissions trading under this Chapter, or for one or more of the following“. Následuje výčet: dekarbonizace vytápění a chlazení budov včetně podpory domácností s nízkými příjmy v nejhorších budovách, bezemisní doprava a podpora uživatelů dopravy s nízkými a středními příjmy, financování Sociálního klimatického plánu. Shrnutí viz Evropská komise: ETS2: buildings, road transport and additional sectors.↩︎

  4. Harvard Environmental & Energy Law Program: Paris Climate Agreement: Current Status. Vystoupení USA je účinné od 27. 1. 2026.↩︎

  5. The White House: Declaring a National Energy Emergency, exekutivní příkaz z 20. 1. 2025, oddíly 2(a) a 8(a).↩︎

  6. Eco-Business: China’s carbon market set to introduce absolute emissions caps by 2027, 30. 8. 2025: trh „was officially expanded in 2025 to include steel, cement and aluminium“; „Currently, China’s ETS is intensity-based, allocating allowances according to a company’s output and emissions efficiency“; „China plans to introduce absolute emissions caps to cover major industrial sectors by 2027“.↩︎

  7. M. Draghi: The future of European competitiveness, Part A, Evropská komise, září 2024, s. 6: „If Europe’s ambitious climate targets are matched by a coherent plan to achieve them, decarbonisation will be an opportunity for Europe. But if we fail to coordinate our policies, there is a risk that decarbonisation could run contrary to competitiveness and growth. Even though energy prices have fallen considerably from their peaks, EU companies still face electricity prices that are 2-3 times those in the US. Natural gas prices paid are 4-5 times higher. This price gap is primarily driven by Europe’s lack of natural resources, but also by fundamental issues with our common energy market. […] High taxes and rents captured by financial traders raise energy costs for our economy.“↩︎

  8. Tamtéž, s. 18: „Regulation is seen by more than 60% of EU companies as an obstacle to investment, with 55% of SMEs flagging regulatory obstacles and the administrative burden as their greatest challenge.“↩︎

  9. Tamtéž, s. 69: „around 3,500 pieces of legislation were enacted and around 2,000 resolutions were passed in the US at the federal level over the past three Congress mandates (2019-2024). During the same period, around 13,000 acts were passed by the EU.“↩︎

  10. Tamtéž, s. 68: „The regulatory burden on European companies is high and continues to grow, but the EU lacks a common methodology to assess it.“↩︎

  11. Evropská komise, REFIT Scoreboard: Cumulative Cost Assessment for the EU chemical industry, studie dokončená v roce 2016 o legislativě EU z let 2004 až 2014: náklady „represent around 2% of their turnover and 12% of the value added“; vůči hrubému provoznímu přebytku „as much as 30%“.↩︎

  12. Evropská komise: Simplification: „The Commission aims to cut recurring administrative costs by €37.5 billion by the end of the 2024-2029 Commission mandate.“↩︎

  13. Demócrata: Von der Leyen proposes a pact against „gold plating“ to put an end to the 27 versions of the Single Market, 12. 10. 2026: „When a member state decides to go beyond what Union law requires, that choice must be clear for all to see.“↩︎

  14. R. Král: Gold-plating of EU Law in the Czech Republic Revisited, Wroclaw Review of Law, Administration & Economics 14(1), 2024, s. 50: metodická pomůcka vlády z roku 2016 stanoví, že přitvrzení „should always be a justified exception to the principle of minimalistic implementation of EU law“; s. 47: „almost a total eradication in Czech legislative practice of cases of inadvertent (blind) gold-plating as well as gold-plating lacking any justification whatsoever“.↩︎

  15. AMO: Gold plating – vývoj fenoménu a jak s ním pracovat: vybrané příklady zahraniční dobré praxe, prosinec 2025, s. 3: zátěž zůstává „zejména v právních předpisech přijatých před novou metodikou“; k přitvrzení „dochází často prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů“; jev se vyskytuje i „při širší implementační praxi“ a v „interpretační praxi“.↩︎

  16. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 7a odst. 10: „Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.“↩︎

  17. AMO (2025), s. 3–4: „média a konzultantské firmy / firmy zpracovávající různé posudky […] často upozorňují na striktnější interpretaci přijatých povinností, či dokonce zamlčují existující výjimky […] (např. častá praxe zamlčování existujících výjimek z povinnosti mít PENB pro některé starší budovy, které jsou dány existující legislativou na úrovni EU i ČR)“.↩︎

  18. BusinessInfo.cz: Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě zprávu o snižování administrativní zátěže podnikatelů: „Hospodářská komora ČR (HK ČR) v rámci iniciativy Byrokratický detox 2025 odhadla celkovou administrativní zátěž podnikatelů na 72 miliard korun ročně.“ Cíl vlády: snížení o 20 % do roku 2029.↩︎

  19. Draghi (2024), Part A, s. 6: „This price gap is primarily driven by Europe’s lack of natural resources“.↩︎

  20. Eurostat: Energy in Europe: imports dependency, 18. 3. 2026: „The energy imports dependency rate in the EU was 57%“; ropa a ropné produkty „accounting for 67% of energy imports into the EU“.↩︎

  21. Nařízení (EU) 2023/955 o Sociálním klimatickém fondu, čl. 10 odst. 1 (přijaté znění, PE-CONS 11/23, s. 51): „A maximum amount of EUR 65 000 000 000 for the period from 1 January 2026 to 31 December 2032 in current prices shall be made available“. Fond plní výnos z dražby 150 milionů povolenek ETS2, dalšího objemu povolenek ETS2 a 50 milionů povolenek ETS1 (směrnice 2003/87/ES, čl. 30d odst. 3 a 4 a čl. 10a odst. 8b; PE-CONS 9/23, s. 185).↩︎

  22. Ministerstvo životního prostředí: Sociální klimatický fond: „V letech 2026–2032 může Česko získat až 50 miliard korun“.↩︎

  23. Nařízení (EU) 2023/955, čl. 15 (PE-CONS 11/23, s. 57): „Member States shall contribute at least to 25 % of the estimated total costs of their Plans.“↩︎

  24. Nařízení (EU) 2023/955, čl. 8 odst. 2 (PE-CONS 11/23, s. 50): přímá podpora příjmů má být dočasná a postupně klesat a „The costs of measures providing temporary direct income support shall not represent more than 37,5 % of the estimated total costs of the Plan“. Čl. 8 odst. 1 (s. 48–49) vyjmenovává opatření „with lasting impacts“: renovace budov, dostupné energeticky úsporné bydlení, dekarbonizace vytápění a chlazení, poradenství, bezemisní a nízkoemisní vozidla a veřejná doprava.↩︎

  25. Viz poznámka 3.↩︎

  26. Nařízení (EU) 2023/955, čl. 7 odst. 2 (PE-CONS 11/23, s. 47): „Payment of financial support […] to each Member State shall be conditional upon that Member State achieving the milestones and targets“, které musí pokrývat mimo jiné „reductions in the number of vulnerable households, in particular households in energy poverty“.↩︎

  27. M. Opatrny a M. Ščasný: Assessing Impacts of the EU ETS 2 and Direct Compensations for Households in Czechia: A Linked E3ME-DASMOD Microsimulation, IES Working Paper 31/2026, s. 2, 7 a 8. Výsledky jsou modelové a programy jsou stylizované podle pravidel Nové zelené úsporám Light z roku 2026, nejde o český Sociální klimatický plán.↩︎

  28. Tamtéž, s. 23.↩︎

  29. Tamtéž, s. 18: domácnosti topící plynem 1,61 % příjmu, osaměle žijící důchodci 1,37 %. Scénář vychází z modelu E3ME s cenou povolenky 121 eur za tunu v roce 2032 (s. 9); při nižší ceně jsou dopady menší.↩︎

  30. Tamtéž, s. 2 a 9: tři programy podle pravidel Nové zelené úsporám Light a dvě přímé platby „as benchmarks“, všechny ze stejné obálky 745 milionů eur na roky 2028 až 2032.↩︎

  31. Tamtéž, s. 16. Jde o ukazatel LIHC (nízký příjem, vysoké náklady).↩︎

  32. Tamtéž, s. 23.↩︎

  33. Tamtéž, s. 2 a 15: ukazatele LIHC a M2LIHC.↩︎

  34. Tamtéž, s. 2 a 23: ukazatel LILAHC, který kromě příjmu a nákladů sleduje i úspory.↩︎

  35. Tamtéž, s. 23.↩︎

  36. Směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice (EU) 2023/959, čl. 10 odst. 3 písm. b) (PE-CONS 9/23, s. 114), na který odkazuje čl. 30d odst. 6: „to develop renewable energies and grids for electricity transmission […] as well as to develop other technologies that contribute to the transition to a safe and sustainable low-carbon economy“.↩︎

  37. Ministerstvo životního prostředí: Peníze z emisních povolenek půjdou výhradně do modernizace ekonomiky, adaptačních opatření i na pomoc domácnostem, tisková zpráva 24. 4. 2024: „Výnosy z emisních povolenek půjdou do Státního fondu životního prostředí od roku 2026“.↩︎

  38. Draghi (2024), Part A, s. 40: „massive deployment of clean energy sources with low marginal generation costs, such as renewables and nuclear“.↩︎

  39. IEA: Global Energy Review 2026: Solar PV and wind: „nearly 500 GW of additions, accounting for over 60% of global growth“; „China alone commissioned nearly 370 GW of solar PV and 117 GW of wind capacity“.↩︎

  40. ČTK, České noviny: Stát zaplatí firmě KHNP za dva bloky Dukovan 407 miliard a 15 miliard za palivo, 18. 7. 2025.↩︎

  41. Nuclear Engineering International: EU probes Czech Dukovany aid, 7. 1. 2026. Šetření Komise bylo zahájeno 22. 12. 2025.↩︎

  42. Kurzy.cz: Havlíček připustil, že dostavba Dukovan vyjde o stamiliardy dráž oproti původnímu plánu. Místo 400 to bude 600-700 mld. Kč, 14. 8. 2026.↩︎